1. Vědomí podle B. Kafky

Pojem vědomí je na jedné straně abstraktní filosofickou kategorií a na druhé konkrétní proces v živé hmotě. Tento proces vědomí nelze plně objasnit dosud preferovanými biologickými, naeurofyziologickými a biochemickými procesy v nervovém systému.

Badatel B. Kafka svým výzkumem medii v hypnotickém stavu objevil v mozku člověka „plasmatické obláčky“, které nazval esplana a protosplana.  Vědomí v jeho pojetí je pak víceúrovňový proces odehrávající se  ve hmotě mozku, esplanech a protosplanech za účasti „energie“ (fluidum) oduší. Uvědomění, vnímání a myšlení vzniká interakcí esplan a šedé kůry, kde nastává konfrontace se smyslovým poznáváním (s informacemi získanými z prostředí pomocí smyslů) a „mimosmyslového“ skrze šířící se „energii“ oduší.[1]

Esplana

Esplana jsou specifické energetické "uzly" studené plasmy tvořící se v šedé kůře mozkové "vyzařováním" energie z plasmy neuronů. Kafka tyto energetické plasmové struktury objevil pomocí citlivého subjektu, kterého uspal do hlubokého hypnotického spánku. "Jasnovidec zjišťuje (v mozku) ještě jiné buňky tzv. esplana, jež jsou nad šedou substancí a pod ní, a protosplana jež jsou na malém mozku. Tyto buňky, které se jeví jasnovidci pouze jako obláčky sající živnou látku, která se vypařuje"[2].

Samotný pojem esplano Kafka vymezuje takto: "Jádro tvoří vlastní střed, který silně září. Kolem jádra krouží mírněji zářící mlhovina. Z celého jádra mimo spodní části, obrácené ke kůře mozkové, vycházejí do všech stran nesčíselné přímé větve pomoci paprsků, které září jako mlhovina kolem jádra. U člověka, který si již uvědomuje, jsou výběžkové paprsky esplan posety nesčíselnými zářícími body různých velikostí v podobě malých obláčků, uzlíků, které jsou nositeli požitků, vjemů, dojmů, pojmů, obrazů, představ atd. Různá velikost těchto zářících bodů souvisí s intenzitou, v jaké lhostejnosti či mohutností duševního zájmu jsme věc přijali. Tato různá velikost skutečné intenzity požitků při obnovených vzpomínkách působí na psychický stav duše".[3]

Esplano má pružnou strukturu, která se utváří na základě toho o čem člověk přemýšlí. V hvězdicovém uspořádáni s velkým množstvím rozbíhajících se paprsků je esplano spojeno s jednotlivými neurony.

Na základě studia nervového systému hypoteticky předpokládáme, že esplano jako energetická struktura je systém, přes který se uzavírají volná nervová zakončení v nervovém systému.

Činnost esplan je doprovázena zářením, které působí do prostoru. V případě intenzívní činnosti esplan (intenzívního záření esplan) je možné citlivým subjektem toto záření přijímat a analyzovat. Dochází tak ke vzniku určitého telepatického spojení. "Citlivá osoba hledající telepatickou cestou přijímá informace o událostech, odehrávajících se mimo dosah jejich smyslů, z vědomí jiných osob. Též esplan osob přítomných. Aktivita podrážděných esplan osob, čekajících věštbu, šíři se do okolí jako jistý druh záření, vlnění, působí silou pole, stejně jako elektrický proud.

Rovněž na předmětech lpí zářivý druh energie, kterou na nich zanechává osoba, takže citlivý člověk se schopností uvolněného podvědomí dovede z nich vyčísti životní historii majitele".[4]

Protosplana

Protosplana jsou energetické struktury malého mozku, které "... jsou z téže zcela zvláštní fluidové hmoty jako esplana, co nejméně hmotné".[5]

"Protosplana u spánku při klidu malého mozku se jaksi probouzejí k životu. Výživu, potřebnou ke své činnosti dostávají podobným způsobem jako esplana velkého mozku, totiž vypařováním látek živných, v podobě zářivé energie".[5]

B. Kafka přesně lokalizuje struktury protosplan. Ve svých experimentech zjistil, že máme "... na povrchu malého mozku na jeho hořejší části v koncích nervů, které vedou od prodloužené míchy, v řetězové řádce skorem 1 cm délky jakýsi druh obláčků. Tyto mají zvláštní vlastnost, že u nemagnetických osob jsou citlivé na změnu počasí a hlavně večer, při přirozeném nebo hypnotickém spánku, jsou v činnosti a přijímají telepaticky nárazy bloudivých vln elektronů, totiž dojmy a zjevy z duševní činnosti lidí z celého světa. Tyto obláčky jsem nazval "protosplana".[5]

B. Kafka zjistil, "...že tato protosplana jsou přidruženou činností v podvědomí. Jen ve spánku v podvědomém "já" v protosplanech zachyceny dojmy a zjevy, přivádějí duši k mimořádné činnosti. Přesněji řečeno "při spánku, ať mělkém či přirozeném, jest duše uváděna v činnost z místa protosplan, ve které se zachycují vjemy a dojmy cizích duševních bytí mimo naši vůli"[5]

Můžeme říci, že v protosplanech se zachycují všechny informace z prostředí, které se do něj dostávají prostřednictvím tzv. distanční interakce. To znamená, že to mohou být informace od subjektů a nebo z informačního pole (protonace). Energetické procesy protosplan se v těchto úrovních stávají rozhodným faktorem vzniku a realizace některých psychotronických jevů (telepatie, telegnóze, dálkové sugesce a pod.).

 

Obr.1) Esplano (převzato z [7])

Protonace

Protonace je zvláštní stále činná forma hmoty, která vyplňuje celý prostor. Základní vlastností protonace je uchování informace o procesech, které probíhají v prostoru. Kafka tuto "substanci" prostorovou vymezuje (definuje) velmi přesně:

"Celý prostor je vyplněn, prostoupen podivuhodnou stále činnou látkou nejjemnější podstaty, protonací. Protonační látka jest nehmotné, neviditelné a nezvažitelné a neznámé něco.

Protonace není prostorem, není hmotou v našem slova smyslu, ale přesto jest předpokladem obou. Totiž potencionální stav energie neb "kosmické prostorové energie", které lze pro univerzální přijetí veškerého dění přičísti, která jest vlastně ničím a přesto obsažena v celém prostoru a veškeré hmotě.

Tudíž univerzální látka vesmírná, která se však nedá nikdy vypočísti a znázorniti přece však jest neodmyslitelnou pro Božské úmysly. Je to skutečné jsoucno stálé přítomnosti.

Svou povahou, způsobilostí, vlastností přijímá, vtiskuje a v sobě nepřetržitě chová, jaksi zaznamenává všechny naše duševní projevy, činy a myšlenky se všemi přidruženými okolnostmi, jakož i veškeré změny přírodní s podrobnými úkazy, veškeré děje a pokrok lidstva ve všech oborech, podoby všeho živého a mrtvého tak, jak se vše ve skutečnosti událo.

Nic nezůstává ztraceno, vše i to, co hmota ve vývinu prodělala a lidstvo od vzniku a primitivismu do dneška vykonalo, zůstává věrně, nesmazatelně zaznamenáno tak živě, jako když sledujeme současnost.

Zkráceně tudíž: Vše, co se událo, jest zaznamenáno. Pro porozumění jest si uvědomiti, že ve věčnosti není minulosti ani budoucnosti, jen přítomné trvání. Z toho následuje, že ve věčnosti činy, které se pro nás žijící udály v minulosti, se jeví jako v přítomnosti.

Tato velejemná vesmírná, nejdokonalejší fluidová látka, tzv. protonace, má velikou úlohu ve vědě metapsychické. Jen činnost podvědomého "já" dovede čísti v tomto fluidu. Až se lidstvu podaří pomocí citlivců ji dokonale ovládati, bude sloužiti k odkrývání věcí nepoznaných a věcí, které se dosavadními cestami odkrýti nedají".[6]

Podle tohoto vymezení je zřejmé, že Kafka hovoří o protonaci stejně jako psychotronika o informačních vlastnostech prostředí, popř. informačním poli.

Hledat