Psychoenergetika

Válek O.: Psychoenergetika

Psychoenergetika,  podle F. Kahudy je vědní odvětví, které se zabývá komplexně zkoumáním úkazů  spojených s energií vybavenou při psychických procesech.  Dominantní složku psychické energie tvoří energie vybavená  podnětem lidské vůle; tu označujeme jako energii mentální./1) Mentální energie se projevuje uvnitř i vně CNS člověka tzv. psychoenergetickými schopnostmi, které jsou vrozeny nejen  člověku, ale každému organismu živé hmoty, samozřejmě ne vždy ve  stejné intenzitě.[1] Podle psychoenergetiky se to uskutečňuje na základě hypotézy vycházející z předpokladu existence dosud neznámé formy hmoty (metaeteru) a vakuových  mikročástic (psychonů, mentionů) s nimiž je spojená mentální  energie a pátá fyzikální interakce.

Psychotronika v pojetí kahudovy psychoenergetiky je odvětvím  psychotechniky, které se zabývá využíváním objevených  zákonitostí pohybu elementárních mikročástic CNS, zvláště též  psychonů a mentionů.[1]

Mentální teorie

Základem psychoenergetiky je mentální  teorie, jejíž součástí je představa psychonu a mentionu. Psychon  existuje pouze v mozku člověka a analogií s částicemi  neživého světa hraje podobnou roli jako  elektron, mention může existovat i mimo mozek a má podobné  vlastnosti jako foton, lépe řečeno hraje roli fotonu, má  nenulovou klidovou hmotu, ale vlastnosti daleko složitější než  foton.[2] Základním kvalitativním kriteriem fotonu je vlnová  délka. U mentionu F. Kahuda za základní kriterium stanovuje tzv.  metarelativistický koeficient:

Ka = k. (1- u.v/c2) >=< 1

kde: v ...rychlost psychonu, u ...rychlost mentionu, c …rychlost světla

Podle tohoto koeficientu rozeznáváme "tři druhy mentionů", které s psychony jako „živými“ částicemi podmiňují mentální  schopnostmi člověka a tvoří základní komponentu existence života a vědomí.[3]

 Tři skupiny mentionového záření (mentionových paprsků):

 1) Ka > 1 ...mentionové paprsky A (jsou vyzařovány mentorem  při běžném duševním výkonu člověka)

 2)  0 =< Ka =< 1 ...mentionové paprsky B (dvojjedinné částice mentony /psychon-mentiony/, vytváří např. auru, působí silové účinky)

 3) Ka < 0 ...mentionové paprsky C (nesou zápornou  energii a vytvářejí metarelativistický antisvět, který podmiňuje psychotronické jevy spojené s distanční interakci)

Určitými modifikacemi jsou dále mentiony druhu D vznikající interakcí mentionů druhu B s prostřením a nesou funkci zpětné vazby (radar lidské psychiky – po vyzáření se vrací obohacené o informaci o stavu prostředí). Druhou speciální formou mentionů jsou mentiony druhu E,  které jsou zvláštním případem mentionů druhu A a uplatňují se  jen v působnosti CNS v interakcích mezi hemisférami (působí např. vznik snů).[4]

Mentiony charakterizuje klidová hmotnost moM=9,20x10-37kg  a doba života, která je závislá na rychlosti pohybu.

Při časoprostorové spojitosti psychonu a mentionu F. Kahuda  vychází z toho, že z teorie relativity, ze které vyplývá, že prostor  a čas lze rychlým pohybem jemu odpovídající, t.j. přiřazené  hmoty, ovlivňovat, čili, že pohybující se hmota sama určuje  vlastnosti času a prostoru, které jsou jakýmsi "výplodem"  hmoty.[5] Kahuda dále zjišťuje, že pro živé organismy t.j.  v oblasti psychoenergetiky, je prostoročas neživé fyziky  nepoužitelný a dokládá, že časoprostor psychonů a mentionů  předpokládá neoddělitelnou vazbu s jejich hmotami a energiemi,  neboť časoprostor sám o sobě existovat nemůže.[6]

 Dobu života mentionů tM Kahuda definuje vztahem:

 tM = Ka .toM

kde: toM ....střední doba života mentionů

Determinace doby života mentionů jeho pohybovou rychlostí  je obsažena v koeficientu Ka, který je s ní v přímé úměře.  Z hlediska Kahudova obecného modelu je doba života mentionu  závislá na momentálním psychickém stavu zdroje, který mentiony  vyzařuje. Tato závislost je daná funkcí vyzářeného mentionu,  kterou má v prostředí plnit a která odráží informaci (záměrné)  myšlenky v psychice subjektu. Doba života mentionu, hovoří  F. Kahuda, je dána vzdáleností, kterou mention musí urazit  k objektu působení.

Časoprostorové vlastnosti psychonu a mentionu vyjádřené  pomocí hmotných či energetických složek a jejich uspořádanosti  odpovídají jejich živé materiální informaci, která poskytuje  možnost zcela nových pohledů na význam a pojetí času. [7] Je  třeba chápat, že reprezentantem takovéto informace není samotný  mention, ale jejich uspořádáné shluky.[8]

Vybrané pojmy mentální teorie

Aura - soubor elektroaktívních částic vznikajících na  základě interakce mentionového záření s okolním plynným  prostředím člověka.

Mentionové záření - je fundamentální záření hmoty, které v  organismu člověka vzniká v souvislosti s intenzívní duševní  činností jako např. soustředění se a koncentrace na nějaký  abstraktní problém v mysli člověka a nebo konkrétní objekt v  prostředí, které se stává předmětem mentionového působení.  Mentiony, nositelé mentální energie a informace, se v těchto  souvislostech bezprostředně podílejí na procesu myšlení a  distanční interakci organismu (vědomí) člověka s prostředím.

Metaeter - dosud neznámá nová forma hmoty, látka živé hmoty  - časoprostorová struktura - , do které je celý organismus živé  hmoty ponořen.

Tempor, mentor - jsou subsystémy metaeteru organismu, které  vyplňují prostor CNS a podílejí se na procesech myšlení, vnímání  a tvorby vědomí člověka. Podobné struktury vymezil B. Kafka,  nazýval je však esplana a protokplana.

Vědomí člověka

Systémy temporu a mentoru se podílí na tvorbě vědomí a dále nese šestý (časový) smysl a třetí signální  soustavu.

Šestý smysl je spojen se schopností organismu neverbální  mentionové komunikace, která má podle F. Kahudy v praktickém životě  důležitou roli, a je proto v poslední době předmětem vážných  vědeckých výzkumů. Poněvadž neverbální projevy a neverbální  komunikace jsou vždy záležitostí smyslovou, dá se očekávat, že  existuje-li šestý smysl člověka, za vhodných podmínek byť  podvědomě musí i tempor a jeho orgán poskytovat informace, které  rovněž patří do skupiny projevů neverbálních. Zvláštní případ neverbálních podvědomých projevů tvoří za  účasti šestého smyslu člověka příjem úzce vymezené informace při  vnímání specifických objektů skrytého rozsahu, označovaných jako  telegnóze nebo též paragnóze.[9]

F. Kahuda dává činnost 3. signální soustavy do  bezprostřední závislosti s 1. a 2. signální soustavou, hovoří o vzájemnosti "fotonového"  smyslového vnímání a mentionové komunikace. 3. signální soustava reversibilně ovlivňuje  naše poznávání časoprostoru a mentionově koriguje nedostatky  fotonové komunikace, není tím ovšem zjištěné, zda  koriguje též nepřesnosti ostatních smyslů, jako sluch, čich,  hmat apod.[10]

Fundamentální záření hmoty

Mezi nejpodstatnější zvláštností Kahudova  psychoenergetického pohledu na hmotu patří tzv. fundamentální  záření hmoty, vyjadřující primární záření hmoty, které je od  hmoty neoddělitelné.[11]

Fundamentální záření hmoty ve své největší kvalitě je tzv.  mentionové záření, které vzniká v CNS člověka při duševní činnosti.[12]

Fundamentální záření hmot je primárního charakteru a má ve  hmotě a prostředí sekundární účinky. Tyto účinky fundamentálního  záření stejně, tak jako samotné fundamentální záření hmoty, jsou  těžko verifikovatelné, mají totiž nepatrnou intenzitu. Vnější  sekundární projevy fundamentálního záření ...jsou nejrůznějšího  charakteru podle toho, o jaký druh záření hmoty a k ní  příslušejícího fundamentálního záření jde. Jsou to projevy  mechanické (např. za telekineze při nejvyšší kategorii  mentionového záření), projevy povahy biologické (např. v  Gurvičově mitogenitickém záření), projevy světelné (např. při  bioluminiscenci), projevy fyzikálně chemické povahy (např. při  exponování filmové emulze) apod. Pokud jde o projevy světelné,  je např. známo, že v prostoru kolem zářících hmot či látek se  při silném primárním záření vytváří jeho interakcí s okolním  prostředím do různé vzdálenosti od povrchu zářících látek  "svítící" prostor, který označujeme jako aura, univerzální vlastností fundamentálního hmotového záření živých  (organických) i neživých (anorganických) objektů (látek) je  vzájemná aktivace hmot.[13]

 

Literatura

/1/ KAHUDA F.: Fundamentální záření hmot, (Závěrečná výzkumná zpráva), Praha, září 1980 (ČVUT)

/2/ KAHUDA F.: Silové účinky mentální energie, fyzikální projevy mentálně aktivované hmoty, (Průběžné výzkumné zprávy), Praha, říjen 1982 (VŠCHT)

/3/ KAHUDA F.: Mentální energie a její využití v praxi, (Soubor studií a statí), Praha, červen 1980 (uspořádání článků z časopisů)

/4/ VÁLEK O.: Psychoenergetika: mentionová teorie, skripta, Jesenice u Rakovníka 1994

 

Zdroje

[1] KAHUDA F.: Mentální energie a její využití v praxi, (Soubor studií a statí), Praha, červen 1980 (uspořádání článků z časopisů), str. 75

[2] tamtéž str. 12

[3] tamtéž str. 49-52

[4] tamtéž str. 122

[5] tamtéž str. 87

[6] tamtéž str. 84

[7] tamtéž str. 111

[8] tamtéž str. 118

[9] tamtéž str. 60

[10] str. 107

[11] KAHUDA F.: Fundamentální záření hmot, (Závěrečná výzkumná zpráva), Praha, září 1980 (ČVUT), str. 2

[12] tamtéž str.15

[13] tamtéž str.17-18

Hledat