Širší pojetí lidské psychiky

Skripta Širší pojetí  lidské psychiky se zabývají problematikou psychotroniky z pohledu psychologie. Psychotronické fenomény představují v psychologii objektivní předmět studia a výzkumu, vždyť obrazy a děje  odehrávající v souvislosti s těmito fenomény jsou v psychice psychologicky objektivní psychické reality subjektivního vnímání světa a představ o něm. Postavení psychotroniky z pohledu fyziky, chemie a  biologie již však není tak jednoznačné.

Širší pojetí lidské  psychiky představuje diferencovaný model (vědomí) tvořený strukturou určitých přesně definovaných  subsystémů, zařazujeme ho mezi informační teorie psychiky, není však analogií ani počítačového ani  specificky regulujícího se systému. Zobrazuje tendenční prvky spojující různé koncepce pojetí psychiky z různých psychologických směrů. Hlavním posláním tohoto modelu je jeho využití  v oblasti výzkumu a vývoje poznání v oboru psychotroniky. Nečekaně se však ukázalo, že tento model psychiky postavený na bázi  psychotronických výzkumů, lze  postavit do centra současných psychologických směrů.

Nový model lidské psychiky byl vymezen v souvislosti teorií rozšířeného vědomí v díle „Parapsychologie a nová teorie“, která je přepsána jako první část skript. Druhá část jej interpretuje blíže ve světle psychologie podle jednotlivých směrů např. psychoanalýzy, hlubinné psychologie, behaviorismu (psychologie chování) a reflexologie, transpersonální a humanistické  psychologie, gestaltismu (tvarové psychologie) a kritérií strukturalismu, funkcionalismu a fenomenologie.

Skripta pojednávají také o informaci jako realitě tvořící pátý faktor naší existence, první čtyři jsou  hmota, energie, prostor a čas. Specifické kombinace a vztahy  informací můžou být příčinou dějů, které vedou ke vzniku  informací nových a nebo prostě k přeměně informací, zde  hovoříme již o informačním procesu. Informační proces, který je  schopen zpětně působit na podmínky svého vzniku a nebo na hmotu  samotnou nazýváme vědomí. Vědomí je zde považováno za organizační faktor hmoty, tvoří širší pojetí, které není totožné s pojetím psychologickým.

Vědomí člověka pojímané v psychologickém smyslu má stavy, kdy dle vlastních dispozic a okamžitých vnějších a  vnitřních podmínek se může „rozšířit“ za běžné  hranice vnímání sebe sama i vnějších realit. Toto „rozšíření“  vědomí se odvíjí v konkrétní směry, které často nesouvisí s  psychotronickými jevy, proto pojem „rozšířené vědomí“ je pojmem  obecným jak pro psychologii, filosofii tak i psychotroniku.

Širší pojetí lidské psychiky zavádí tzv. existenční dimenzi  psychiky, prostor „pod“ ní vykrývá podvědomí a „nad“ ní nazvěme  analogicky „nadvědomí“. Nadvědomí je  chápáno jako subsystém lidské psychiky, čímž je významně  odlišeno od rozšířeného vědomí jako stavu psychiky v němž se  dostáváme za hranice běžně vnímané smyslové reality a přitom se  nemusí jednat o psychotronické jevy.

Rozšiřování „psychologického vědomí“ lze rozdělit na užší a širší. Užší rozšíření vědomí je  rozšířením uvnitř psychiky, spadá do psychologie a týká se v  podstatě rozšíření lidské osobnosti. Širší rozšíření vědomí  zasahuje na jedné straně hlouběji do vnitřních realit organismu a na druhé  straně postihuje více vše co se nachází vně organismu, zde se jedná  o rozšíření lidských schopností, které ve vztahu k subsystému nadvědomí spadá do oblasti  psychotroniky.

Skrze nadvědomí se odehrává fenomén tzv. psychického  zrcadla, přes které se „zobrazuje“ svět do nitra psychiky jako  introjekce a obsah psychiky ve světě jako projekce. Tento fenomén koresponduje s historickými učeními přírodních filosofií zabývající se spirituální  realitou.

Problém psychotronických fenoménů se modelem širšího pojetí lidské psychiky dostává obecně do světla primárních psychologických příčin, jejichž  zvládnutí je v naší moci.

VÁLEK, O.: Širší pojetí lidské psychiky, skripta, Beroun 1999

Hledat