Prodromus scientia psychotronika

Skripta Prodromus scientia psychotronika jsou předzvěstí vědecké psychotroniky. Psychotronika se zrodila s cílem poznávat „duchovní rozměr člověka“ na základě paradigmatu hmoty, energie, vědomí a distanční interakce, tímto pojetím se oddělila od historických teorií okultismu i parapsychologie a vytvořila exaktní směr orientující se k odhalení informační podstaty v mechanismu fungování našeho mikrokosmu a makrokosmu. Po pádu komunismu se objevují snahy navrátit do psychotroniky opět paradigmata okultismu tj. ducha a duši, v této souvislosti se rodí koncepce, v jejíž souvislosti hovoříme o psychotronice s duší (o duchovědném pojetí psychotroniky).

V první části skript je přepis díla „Psychotronika, nová věda“, která rozpracovává problematiku psychotroniky do vědního systému. V druhé části nazvané „Psychotronika, není pansofie“ rozpracovává futurologicky vizi tzv. pansofické psychotroniky, která mimo hmotu, energii, informaci a vědomí také uvažuje s Duchem a Duší. Duchovědné pojetí psychotroniky vykládá psychotronické jevy jako prezentace moci a mohutnosti duše popř. ducha. Tento koncept je v rozporu s původním pojetím psychotroniky, které má přírodovědný charakter.

Jestli-že je psychotronika v první části maximalizována do rozměrů systému psychotronických věd, analogicky existujícím systémům např. biologických věd a pod., tak v druhé části je maximalizována do rozměru „vševědy“, tedy Pansofie ve smyslu pojetí J.A.Komenského.

J. A. Komenský žil v době v níž se již začal oddělovat přírodovědecký pohled na svět od magického vidění světa.  „Novověk charakterizují zpočátku dvě paradigmata: nejprve se utváří hermetická filosofie a přírodověda, převládne však druhé a pro novověk příznačné newtonovsko - karteziánské paradigma osvícenské vědy. Kritéria pravdivosti jsou nalezena v rozumu samém, v jeho sebejistotě. Lidská mysl konstruuje Boha i svět (René Descartes). Naplňuje se představa, že příroda má matematickou povahu (Galileo Galiei). Bůh se začíná jevit jako velký mechanik a matematik (geometr), vesmír jako mechanismus fungování na podkladě kauzality-příčinnosti (Isaac Newton). I živočichové jsou považováni za pouhé dokonalé mechanismy. Přechází se ke studiu měřitelných (kvantifikovatelných) vlastností reality. Vznikají empirické (zkušenostní) vědy, opírající se o měřitelná data. Základní empirickou metodou se stává indukce.“ *)

Psychotronika se zrodila jako empirická věda, která si vytkla za cíl verifikaci psychotronických jevů objektivním pozorováním a měřením, čímž naplňuje myšlenky přírodovědy s kterou začíná novověk, to pro ní, ale znamená i zbavení se tzv. magického myšlení a vidění světa. K tomuto účelu sloužilo prvotní pojetí psychotroniky.

„V epoše předvědeckého poznání, kdy materiální technologie nebyly příliš rozvinuté, člověk poznával a ovlivňoval svět především magicky. Předpokladem magie je víra ve všeobecnou souvislost a vzájemný vliv věcí i přesvědčení o všeprostupující síle myšlenky. Její působení vyjadřovaly symbolické (magické) úkony či slova. Magie pracuje se souvislostmi mezi prvky několika úrovní (živé i neživé útvary, viditelné i neviditelné jevy atd.) a úzce souvisí s mystickým myšlením.“*)

Zakladatel psychotroniky Dr. Rejdák po pádu komunismu vytváří novou koncepci psychotroniky, která je návratem k magickému pojetí. Zavádí okultní vztah „duše + tělo = život a psychické schopnosti“ se kterými spojuje i psychotronické jevy. Takový obrat nás může jen utvrdit v tom, že psychotronika jako „pokus o vědu“ se nezdařil. Psychotronika s duší vzniká na jedné straně vlivem stagnace psychotronického výzkumu a na druhé straně zavedením křesťanské filosofie a snahou o návrat k duchovním a etickým hodnotám.

Rozebírané problémy souvisí s interdisciplinárními vztahy různých popisných systémů přírody a to jak přírodovědeckých disciplín, tak i filosofických a náboženských. Tím je opět nastolen problém víceúrovňového pojetí světa, který popisuje magie a hermetismus. Vzniká zde návaznost na předvědecké představy, které se odráží v jednotě ducha a hmoty.

Ve skriptech je popsáno přírodovědné klasické pojetí psychotroniky a duchovědné pojetí ve formě koncepce „psychotroniky s duší“ rozpracované do pansofických filosofických představ. Přírodovědné i duchovědné pojetí psychotroniky je vyloženo v souvislostech, které umožňují přesné vymezení toho co skutečně psychotronika je a jaké je její místo ve vztahu k přírodovědeckým disciplínám a filosofii.

VÁLEK, O.: Prodromus scientia psychotronika, předzvěst vědecké psychotroniky. skripta, Beroun 1999

 

*)  Adamová L., Dudák V., Ventura V.: Základy filosofie a etiky, Fortuna, Praha 1995, str.120-121

Hledat