5. Širší pojetí lidské psychiky a psychologie

Širší pojetí lidské psychiky a psychologie.[podle 18] Psychotronika vzniká 60. letech 20. století, které jsou renesancí psychologie a jejím návratem ke studiu „skrytých“ vlastností psychiky, ve vývoji psychologie  nastává tendence k hlubšímu pochopení člověka a jeho lidství v humanistické psychologii a v dalším kroku  do nitra duchovních dimenzí člověka v transpersonální  psychologii.

Psychologie ukazuje čtyři velmi  výrazné přístupy k lidské psychice: behaviorismus (psychologie chování),  psychoanalýzu, humanistickou a transpersonální psychologii.  Transpersonální psychologie se snaží o znovuobjevení skrytých  dimenzí lidského vědomí, zkoumáním tzv. transpersonální  zkušenosti a transpersonálních stavů vědomí. Tyto psychologické směry lze vztáhnout k jednotlivým částem modelu širšího pojetí lidské psychiky. Behaviorismus a reflexologii k nevědomí je dán dále do vztahu k fyziologii, transpersonální psychologii a parapsychologii k rozšířenému vědomí (nadvědomí) je dán dále do vztahu k transcendentnu, humanistickou psychologii a psychologii osobnosti k intervědomí je dán dále do vztahu k sociologii, psychoanalýzu a hlubinnou psychologii k podvědomí je dáno dále do vztahu k intrapersonalitě.

V rozpracování modelu širšího pojetí lidské psychiky ve vztahu k jednotlivým psychologickým směrům byl změněn pojem rozšířené vědomí na nadvědomí. Rozšířené vědomí je totiž chápáno  spíše jako psychický stav, ve kterém dochází k „nestandardnímu výkonu lidské psychiky“, což je spojeno s mnohem větším okruhem doprovodných jevů než jsou jevy psychotronické. Např. tzv. dermooptické vnímání a intuice, které lze přiřadit sice určitému stavu „rozšíření vědomí“ nemusí vždy souviset s psychotronickou interakcí a být psychotronickým jevem. Proto je v psychotronice zaužívaný pojem rozšířené vědomí nahrazen pojmem nadvědomí. Nadvědomí je charakterizováno jako nositel druhé roviny vnímání člověka, která je podmíněná psychotronickou interakcí. Jednoduše řečeno, s nadvědomím jsou spojeny jevy přímého zření tj. jasnovidnosti (telegnóze), dále telepatie a telekineze.

„Prostory“ zájmu psychologie v širším pojetí lidské psychiky jsou specificky směrovány, řeší určitou  nadstavbovou úlohu či funkci daného subsystému vědomí. Lze říci, že v prostoru zájmu humanistické a  sociální psychologie, jež je vázán na intervědomí, se jedná o  něco více něž o funkci regulace člověka ve společenském měřítku  a tvorbu jeho interpersonálních vztahů - jde totiž i o vnitřní  obsah psychiky, který s asistencí a realizací těchto „úkolů“  vzniká, jako specificky lidská náplň vědomí. Podobně je to u „prostorů“ zájmů behaviorismu, psychoanalýzy  a transpersonální psychologie. Ve vztahu k  nadvědomí je třeba řešit víc něž prosté zařazení člověka do  přírodního systému - kosmu, je třeba zde již přesně  vymezit duševní a duchovní dimenze lidského bytí. Proto zde je  prostor transpersonální psychologie se svým ústředním pojmem  rozšířené vědomí a parapsychologie se svým problémem  mimosmyslového vnímání. U nevědomí vztahovaného k „prostoru“ zájmu behaviorismu a reflexologie jde o nadstavby  přesahující funkce nevědomí ve směru regulace a řízení  organismu. A u podvědomí v „prostoru“ zájmu  psychoanalýzy, hlubinné čí analytické psychologii se odráží  něco víc něž vybavovací schopnost paměťových stop.

Širší pojetí lidské psychiky tak „zobrazuje“ sdílení měřítek fyziologického a biologického přístupu  behaviorismu (neurofyziologický „rozměr“ nevědomí), s výkladovými  charakteristikami psychoanalýzy a hlubinné psychologie (intrapersonální „rozměr“ podvědomí), s  humanizačními tendencemi lidství humanistické psychologie  (interpersonální „rozměr“ intervědomí) a transcendencí zrcadlící se v lidské  psychice transpersonální psychologie (transpersonální „rozměr“ nadvědomí).  Celkově v centru těchto „rozměrů“ pak dochází ke specifické  individualizaci osobnosti, nositele psychiky a tvorbě  jedinečnosti syntézou veškeré vnější a vnitřní skutečnosti.

Předmětné úrovně vědomí

Z modelu širšího pojetí lidské psychiky vyplývají čtyři předmětné úrovně vědomí od  kterých se odvíjí činnost psychiky (intervědomou, podvědomou, nevědomou a nadvědomou) a s nimi spojené  čtyři „psychická zobrazení“ vedoucí k tvorbě počitku, jako elementárního vjemu ekvivalentního dané zobrazované skutečnosti jako informaci.

Se čtyřmi předmětnými úrovněmi vědomí souvisí i čtyři druhy  interakcí lidské psychiky a jednotlivými (vnějšími)  psychickými poli:

 1) fyziologické interakce

 - psychobiologická stránka lidské psychiky

 - faktor biologismu - determinace biochemickými (hmotovými)  poměry v organismu

 - s tím souvisí učení podmiňováním tj. vytvářením reflexů  spojených s psychikou v souvislosti s pudovými reakcemi

 - zde se vytváří otevřené (behaviorální) reflexní reakce  člověka na vnější a vnitřní podněty

 2) intrapersonální interakce

 - psychopersonální stránka lidské psychiky

 - faktor psychologismu - determinace psychiky vlastním  poznáním (zkušeností)

 - učení je zkušenostní tj. vytváření návyků v souvislosti s  asociačními spojitostmi

 - zde se vytváří skryté emocionální reakce člověka

 3) sociální (interpersonální) interakce

 - psychosociální stránka lidské psychiky

 - faktor sociologismu - determinace psychiky společenskými  poměry (sociální situací)

 - učení je abstraktní tj. vytváření myšlenkových struktur  (algoritmů) v psychice v souvislosti se stanovenými pravidly,  které se utvářejí ve společenském měřítku

 - zde se vytváří otevřená myšlenková (logická) reakce člověka

 4) transpersonální interakce

 - psychofyzikální stránka lidské psychiky

 - faktor psychotronismu - determinace psychiky přírodními  poměry (informační a energetický obsah)

 - učení je zřením tj. zobrazením vnějších existencí v  souvislosti s dominantním obsahem (myšlenkou, představou,  dojmem...) psychiky

 - zde se vytváří skrytá evokační reakce člověka

Vnímání lidské psychiky souvisí s výše uvedenými čtyřmi druhy interakcí. V souvislosti s  psychotronikou má pro nás zásadní význam vnímání tvořené v  psychofyzikální rovině lidské psychiky utvářející se jako  zobrazení dané skutečnosti přímým zřením (tzv. mimosmyslové vnímání).

Obsahové části

5.1. Gestaltismus a širší pojetí lidské psychiky

5.2. Celostní psychologie a model širšího pojetí lidské psychiky

5.3. Širší pojetí lidské psychiky a kongnitivní psychologie

5.4. Behaviorismus a širší pojetí lidské psychiky

5.5. Humanistická psychologie a širší pojetí lidské psychiky 

5.6. Transpersonální psychologie a širší pojetí lidské psychiky

Hledat