Poznámka
Vědci různých oborů již 200 let provádí psychický výzkum. Vznikly obory parapsychologie (J. B. Rhine, 1934) a psychotroniky (Z. Rejdák, 1973).
Vědci různých oborů, v období 200 let psychických výzkumů, vytvořili svými vědeckými pracemi vědní disciplínu parapsychologii a položili základy oboru psychotroniky, přičemž byly učiněny tři základní objevy.
Prvním objevem bylo zjištění napojení lidské psychiky na vyšší psychický celek, ve kterém se lidská psychika utváří.
Druhým objevem byla extrasenzorická percepce (nesenzorické, mimosmylové vnímání), která umožňuje jinou formu komunikace než je verbální a neverbální ve smyslové rovině.
Třetím objevem byla distanční (psychotronická) interakce.
Pojem korektivní percepce definovaný v díle sjednocuje uvedené objevy do jediné koncepce a vyjadřuje podstatu, která byla v psychických výzkumech badateli zkoumána.
Vnímání člověka není jednostranný proces odehrávající se v rovině biologické hmoty, jako detekce různých forem energie a fyzického působení na receptory, ale proces dvoustranný. Druhou stranou procesu vnímání jsou interakce probíhající v nebiologické rovině hmoty a další interakce v rámci vyšších psychických celků v percepčních prostorech lidské psychiky.
Mapa výsledků psychických výzkumů
Obr. Mapa výsledků psychických výzkumů
Stanovení korektivní percepce ukazuje cestu dalšího výzkumu psychotronických (anomálních, paranormálních) jevů. Poukazuje na přínos studia problematiky parapsychologie a psychotroniky do vědy.
V díle jsou analyzovány práce světově uznávaných psychologů Z. Freuda, C. G. Junga, S. Grofa a dále českého badatele B. Kafky, kteří významným způsobem poodhalili tajemství lidské psychiky. Jejich psychologické modely jsou integrovány v modelu širšího pojetí lidské psychiky, který vysvětluje možnosti tři stavu uvědomění člověka - vědomí, podvědomí a rozšířené vědomí. V těchto stavech si člověk uvědomuje tři různé úrovně informací, které v psychice zastupují objektivní skutečnost fyzického světa a vytváří možné interpretace vedoucí k jeho pochopení. Jevy telepatie a jasnovidnosti jsou fenomény, které souvisí s psychotronickou interakcí, s možnostmi interpretace informací v psychice, s archaicko-magickým myšlením apod.
Učelem této informace není pojednat o celém díle. Více:
CAD press Za hranicemi fyziky a psychologie
ceska.psychotronika.cz Za hranicemi fyziky a psychologie
1. Poznámka:
Člověk ve vývoji svého myšlení odstupuje od archaicko-magického myšlení již 2000 let. Evropské myšleni člověka na začátku našeho letopočtu se začalo měnit vlivem křesťanstvi. Důsledky se projevily v šestém stoleti - antikou. Antické myšleni se projevilo o tisic let později zrozením vědeckého myšlení a vědy. Člověk se však s těmito změnami začal vyrovnávat až ješte o dalšich dvěste let později. Nebo-li před dvěma sty lety se staly projevy těchto změn zásadními. Některé tyto změny souvisí i změnami v pohledech na okultní problematiku. Část vývoje nastupujícího sociálně-kulturního myšlení, které již výrazně převažuje nad archicko-magickým, a část dílčího vědeckého pohledu na svět jsem popsal v kapitole Zrozeni psychotroniky. Ale v knize jsou uvedeny myšlenky souvisejici i zpředchozími obdobími vyvoje myšleni. A tyto možná nebudou některými čtenáři pochopeny.
2. Poznámka:
Z historie známe několik dobře zdokumentovaných případů tzv. vlčích dětí. U člověka, který se ocitne v izolaci od sociálního a kulturního společenského prostředí se nevyvine lidské sociokulturní a ani magické myšlení. Myšlení jako fenomén je vždy determinovano biologickými dispozicemi a jeho individuální a konkrétní charakter je dán životními podmínkami a učením, které je spojené s vlastní existencí člověka v konkrétních podmínkách. Příznakem myšlení vlčích dětí je „zvířecí“ myšlení a chování vzniklé jako důsledek adaptace na prostředí divoké přírody a života ve vlčí smečce.
Dnešní sociálně-kulturní myšlení se vyvíjí 2000 let jako adaptace na vytváření postupné globální jednoty kritérií v chápání světa a dále požadavku soužití stále větší skupiny lidí. Určující „skupinou lidí“ se dnes stává civilizace, která nabývá celosvětový (globalizační) rozměr. Do začátku našeho letopočtu převažovalo archaicko-magické myšlení, které mělo u různých skupin lidí výrazné odlišnosti. Zásadní změny v „globálním myšlení“ lidí jsou však patrné až v posledních 200 letech.
Základní charakteristikou současného sociálně-kulturního myšlení je, trošku zjednodušeně řečeno, „přírodovědný charakter“, kdežto archaicko-magické myšlení má „duchovědný charakter“. Přestože by se mohlo zdát, že archaicko-magické myšlení v lidské mysli již neexistuje, není tomu tak, jeho exitence je potlačena a působí na pozadí skrytě v množině lidských pocitů. Toto myšlení může za určitých okolností významně ovlivňovat rozhodování a život člověka aniž by si toho byl plně vědom. Tak jako je dnešní kultura postavená na kultuře předcházející, tak sociokulturní myšlení je postaveno na myšlení předchozím archaicko-magickém.
Posledních 200 let života člověka je spojeno se zásadními změnami sociálního a kulturního prostředí. Tyto změny bezprostředně vychází z uplatnění přírodovědeckých poznatků v životě člověka a s tím spojený nástup technické civilizace odvozený od technologického rozvoje, který je v rozporu z vývojem přírody a přirozeným životem člověka (v přírodě). Propastnost rozdílu percepce přírody a percepce společnosti se projevuje i ve zvětšující se propastnosti rozdílu mezi obsahem sociálně-kulturního „přírodovědného myšlení“ a archaicko-magického „duchovědného myšlení“. V rámci modelu širšího pojetí lidské psychiky a korektivní percepce můžeme hovořit o změnách vnímané skutečnosti a vnitřních mentálních obsahů v psychickém zobrazení a v psychické interpretaci. Tyto změny se dotýkají především tzv. sekundárního zobrazení a sekundární interpretace lidské psychiky. Sekundární zobrazení a interpretace se v psychice odvíjí ve dvou rovinách v existenční dimenzi a poznávací dimenzi.
Problémem posledních 200 let vývoje myšlení člověka je, že s nástupem technické civilizace se rozvijí jen mechanismy sekundární interpretace v existenční dimenzi psychiky, kdežto v poznávací dimenzi zůstavají na úrovni středověkého myšlení. Jestliže pro stav vlčich dětí je charakteristiká tzv. sociální, fyziologická a psychická deprivace (vlivem životní situace nebylo možné u "vlčího dítěte" uspokojení základních životních potřeb např. přítomnost lidských bytostí a lidských vztahů, výživy, hygieny, absence kontaktu s pojmy a pojmovým myšlením apod., tak se u něj nemohly vyvinout ani lidské formy myšlení a chování), tak u současného moderního člověka dochází k duchovní, duševní a psychické deprivaci. Tuto deprivaci lidí moderní doby jsme nazvali "syndromem vlčích dětí".
Je hodně málo známé, že moderní člověk, v přetechnizované společnosti, trpí „syndromem vlčích dětí“. Jeho psychika je vystavena silné (psychické) deprivaci vrozených ranných forem myšlení, které se navenek projevují jako archaicko-magické. Člověk je nucen žít ve společnosti jaká je, což přináší rozpor mezi tím co je mu vrozené a tím co svým životem v těchto podmínkách zístává (naučené). Výsledkem této deprivace je, že přes dostatek potravy, blahobyt, možnosti uplatnění a zábavy, někteří lidé nemají to nejdůležitější, vnitřní smysl svého života a pocit naplnění, který nelze vymyslet a který se nebere z roviny sociálně-kulturního myšlení. Kdybychom v této souvislosti použili pojem z traspersonální psychologie mohli bychom hovořit o tzv. psychosporituální krizi. Tedy psychické deprivaci člověka, který v podmínkách svého života nemůže rozvinout a ani uplatnit jednu ze svých základních psychických vlastností tj. vnímání světa ve spirituální formě.
Na druhé straně se u člověka, za poslední staletí, jeho vnitřní dispozice k vnímání a myšlení nezměnily. V rámci širšího modelu lidské psychiky tzn., že mechanismus korektivní percepce je zachován a není rozdílný pro středověkého člověka, vlčí dětí a dnešní normální lidi. Jinými slovy změna vzorců lidské imaginace, která se uplatňuje u primárního psychického zobrazení a interpretace podléhá dlouhodobějšímu období vývoje a nelze je měřit stovkami let.
Válek, O.: Psychotronika
Psychotronika,
přehled - učební pomůcka[1] pojednává o stavu a vývoji psychotroniky v posledních 40 letech. Výklad hesla Psychotronika není koncipován encyklopedicky, ale podle vzoru učebních pomůcek na středních školách jako např. přehled psychologie.[2] Z toho důvodu není v popisu hesla doklad řádkovými odkazy na zdroje. Obecně formulace hesla psychotroniky vychází z prací autora, doporučené literatury pro základní vstup do studia psychotroniky (uvedeno na konci článku) a verifikací textu pamětníky.
Obor psychotroniky
Obor psychotroniky není jednotný, jeho pojetí, výklady a koncepce se v jednotlivých tématických okruzích liší, stejně jako vymezení předmětu psychotroniky, metod a jejího místa v systému lidského poznání, popř. vědy. Psychotronické jevy se dotýkají ve své elementární úrovni podstaty života, což vede k řadě filosofických otázek a různosti ve výkladu příčinnosti a v konečném důsledku ke dvěma základním názorovým rovinám – přírodovědné a duchovědné. V konkrétních názorech se objevují znaky různých filosofických směrů, které ve spojení s růzností individuálních přístupů badatelů vnášejí do problematiky psychotroniky rozporuplnost, která podporuje akademický skepticismus. Tento přehled podává informaci o jednotící koncepci psychotroniky.
Předmět psychotroniky
Předmětem psychotroniky je studium informačně - energetických procesů člověka, popř. ostatních živých organismů vstupujících do vzájemných vztahů (interakcí) a vztahu s vnějším prostředím.
Objekt zkoumání psychotroniky
- organizační princip hmoty (informace a energie v kontextu hmotných systémů)
- organizační princip živé hmoty (informační proces vědomí v klasickém pojetí psychotroniky, duše v duchovědném pojetí psychotroniky)
- psychotronická interakce (interakce spojené s organizačním principem živé hmoty utvářející se primárními (svébytnými) popř. sekundárními (strukturálními) informacemi)
- konkrétní projevy informačně-energetických procesů (tzv. psychotronické jevy)
Přístupy ke zkoumání problematiky psychotroniky
- sociologický – zkoumá vnější okolnosti spouštějící psychotronické jevy
- psychologický – zkoumá psychické dispozice k psychotronickým jevům
- fyziologický – zkoumá normálnost a patologičnost psychotronických jevů
- biologický – zkoumá nositele informačních procesů vědomí
- fyzikální – zkoumá primární a sekundární formy informace a její vlastnosti
- kosmologický – zkoumá vznik a existenci organizačních principů hmotných systémů
Obsahové části
1. Výchozí předpoklady psychotroniky
2. Psychotronické jevy
3. Praktická psychotronika
4. Teoretická psychotronika
5. Širší pojetí lidské psychiky
6. Vznik psychotroniky
7. Psychotronika v Čechách
8. Informační fyzika
Literatura
(doporučená pro základní vstup ke studiu psychotroniky):
- MIKUŠKA V.: Věda metapsychická a její nynější stav, Sfinx, Praha 1922
- KUCHYNKA K.: Záhady lidské duše, nástin metapsychologie, E. Weinfurter, Praha 1947
- KEFER J.: Syntetická magie, Universalia, Praha 1939, (Trigon, Praha 1991)
- KAFKA B.: Nové základy experimentální psychologie, vl. nakl. Červený Kostelec 1949, (Road, Praha 1991)
- DRBAL K. a REJDÁK Z.: Perspektivy telepatie, Melantrich, Praha 1970, (Eminent, Praha 1995)
- DRBAL K. a REJDÁK Z.: Telepatie a jasnovidnost, Svoboda, Praha 1970
- WOLF J.: Acta ethnologica, sborník prací katedry etnografie a folkloristiky FF UK Praha1971,(Člověk ve světě magie, Unitaria, Praha 1992)
- KAHUDA F.: Fundamentální záření hmot, (Závěrečná výzkumná zpráva), Praha, září 1980 (ČVUT)
- KAHUDA F.: Silové účinky mentální energie, fyzikální projevy mentálně aktivované hmoty, (Průběžné výzkumné zprávy), Praha, říjen 1982 (VŠCHT)
- REJDÁK Z.: Průvodce po psychotronice, Gemma, Praha 1991
- RÝZL M.: Úvod do parapsychologie, Panorama, Praha 1991
- JAHN R.G.: Persistenční paradox parapsychologických jevů, Štarman, Praha 1991
- PATROVSKÝ V.: Od magie k biotronice, Pelhřimov 1993
- KAŠPAR E.: Populárně vědecky o proutkařství, JČMF, Praha 1994
- Sborník přednášek, Věda kontra iracionalita, SISYFOS, Academia, Praha 1998
- VÁLEK O.: Psychotronika - základní teoretická koncepce, BEN technická literatura, Praha 2002
- STONIER T.: Informace a vnitřní struktura vesmíru, BEN tech. lit., Praha 2002
- VÁLEK O.: Psychotronika 2 - nové teoretické přístupy, BEN tech. lit., Praha 2007
- Sborník - I. Konference o výzkumu psychotroniky, Dům techniky ČSVTS, Praha 1973
- Sborník – V. Mezinárodná konferencia o psychotronike, Dom techniky ČSVTS, Bratislava 1983
Zdroje:
1. VÁLEK, O.: Psychotronika (čtyř stránkový přehled), Praha: Pracoviště psychotroniky při f. Starmans electronics, 2007
2. ŘEZÁČ, J.: Psychologie (dvoustránkový přehled), MC nakladatelství, Brno 2001
3. VÁLEK, O.: Psychotronika: Základní teoretická koncepce, Praha: BEN technická literatura, 2002, str. 119-122
4. VÁLEK, O.: Psychotronika 2: Nové teoretické přístupy, Praha: BEN technická literatura, 2007, str. 23,41,63,146
5. STONIER, T.: Informace a vnitřní struktura vesmíru, Praha: BEN technická literatura, 2002, str. 108
6. VÁLEK, O.: Psychotronika 2: Nové teoretické přístupy, Praha: BEN technická literatura, 2007, str. 44
Článek zpracován poprvé jako čtyřstránkový přehled VÁLEK, O.: Psychotronika (čtyř stránkový přehled), Praha: Pracoviště psychotroniky při f. Starmans electronics, 2007.
O autorovi
Oldřich Válek (*1961) – dílčí autobiografie a memoáry k psychotronice.
Napsal jsem diplomovou práci, několik studií, skript a knih na téma psychotroniky, tyto počiny mě etablovaly na jednoho z českých badatelů v oboru psychotroniky.
Období vojenské školy
Počátky mého studia psychotroniky jsou spojeny se studiem ve velmi specifickém vojenském vzdělávacím systému, který u nás fungoval na počátku 80. let minulého století v období existence Československé socialistické republiky. Tento systém plnící úlohu zabezpečení kádrových požadavků bývalé Československé lidové armády byl na svou dobu velmi efektivní. Na vysoké vojenské škole honosící se názvem Vysoká vojenská technická škola Československo-sovětského přátelství (VVTŠ-ČSSP) v Liptovském Mikuláši byly organizovány nulté ročníky, pod názvem Jednoletý maturitní kurz při VVTŠ-ČSSP (JMK), ve kterých byla připravována učňovská mládež ke studiu na vysoké škole. Vzdělávání JMK bylo zakončeno maturitou a úspěšný absolvent studia mohl dále pokračovat ve studiu na uvedené vysoké škole. V mém ročníku ze 120 přihlášených žáků ukončilo JMK přibližně 60 studentů a později vysokou školu 30 absolventů.
Ve školním roce 1980/81 byl se mnou v JMK Peter Siebert (*1962), který mě seznámil s propagátorem psychotroniky z řad studentů na vysoké škole Ľudovítem Matulou (*1961), od té doby jsem se problematikou psychotroniky začal zabývat hlouběji.
Po ukončení JMK jsem šel studovat na 2. fakultu VVTŠ-ČSSP v Liptovském Mikuláši obor automatizované systémy velení a radiolokace. Vzhledem k příznivým okolnostem a několika vážným zájemcům o psychotroniku byl na škole založen v rámci studentské vědecko-odborné činnosti vědecký kroužek psychotroniky, jehož jsem se stal také členem. Kroužek vedl velmi schopný radiotechnik major inženýr Václav Morávek (*19xy), který přednášel předmět elektronické součástky a vedl laboratorní měření. Činností kroužku byl výzkum základních psychotronických fenoménů mimosmyslového vnímání (telepatie a jasnovidnosti) a psychokinéze ve smyslu hypotéz biolokace, biofyzikálního jevu a distanční interakce. Prakticky se jednalo o experimenty s fenomény a jejich statistiky, výrobu jednoduchých elektrických zařízení např. alfamonitorů a randomizérů, dále měření silových účinků pyramid, elektronickou detekci tzv. geopatogenních zón, elektrografii, stimulace semen a rostlin laserem, ovlivňování procesů krystalizace člověkem, vyhodnocování vlivu slabých elektrických a magnetických polí na člověka aj.
V roce 1983 na 5. mezinárodní konferenci o psychotronice v Bratislavě se V. Morávek dohodl s vedoucím pracoviště pro psychotronický výzkum v Praze filosofem a psychologem Zdeňkem Rejdákem (1934-2004) a vedoucím pracoviště experimentální psychotroniky v Senci inženýrem Andrejem Sándorem (*19xy), na spolupráci a podpoře studentské vědecké odborné činnosti v oboru psychotroniky. Posléze v druhé polovině roku 1983 navrhl členům psychotronického kroužku možnost zpracování diplomové práce na téma psychotroniky. Většina členů kroužku, včetně mě, nabídku přijala. Do konce roku jsem obdržel zadání diplomové práce a mohl na ní pracovat s předstihem. V dané době byl velký problém na téma psychotroniky sehnat vhodné materiály, z tohoto důvodu jsem začal cestovat po republice a navštěvovat různé badatele a pracoviště. Nejčastěji to bylo pracoviště pro psychotronický výzkum a juvenologii v ulici Koněvova 28 v Praze.
Z. Rejdák mi dělal hlavního konzultanta diplomové práce, byla to čest pracovat se zakladatelem psychotroniky, měl hodně kontaktů a sbíral materiály k problematice psychotroniky po celém světě. Na jeho pracovišti bylo tehdy 2500 spisů k dané problematice a do roku 1986, kdy jsem diplomovou práci dokončil, se jeho archiv rozrostl na 3500 spisů obsahujících odborné články, samizdaty, překlady, výzkumné zprávy různých badatelů. V podstatě jsem je v průběhu tří let téměř všechny prostudoval. V diplomové práci jsem měl podle nich sestavit klasifikaci psychotronických jevů. Materiály k problému vědeckosti psychotroniky a její interdisciplinarity bylo však třeba hledat jinde. Z. Rejdák mi tehdy doporučil, abych se nerozptyloval tzv. psychoenergetikou, kterou založil a propagoval fyzik profesor František Kahuda (1911-1987) a vypustil časopis lékařů českých, kde hodně publikoval. Přitom v tomto časopise v roce 1976 spolu s psychologem profesorem Milanem Nakonečným (*1932) publikovali jedno ze základních pojednání o psychotronice včetně klasifikace psychotronických jevů. Jak jsem později pochopil, tak chtěl v diplomové práci získat nestrannou studii o psychotronice, která by mohla poukázat na její další orientaci. S uvedeným pojednáním o psychotronice jsem se seznámil až mnohem později při zpracování studie o psychoenergetice. S vytvořením klasifikace psychotronických jevů jsem neměl problém, problémem byla mezioborovost (interdisciplinarita) psychotroniky a otázka místa psychotroniky v systému vědních disciplín. Celkově se mi zdůrazňování interdisciplinárního charakteru psychotroniky moc nezamlouvalo, byla to spíše jen určitá politika a propagace k obhajobě její vědeckosti. Řešením pro mě bylo spíše určení jednoznačného místa psychotroniky v systému vědy, které by vyjádřilo její základní specifika. Po prostudování řady prací o vědě, její metodologii a struktuře jsem tehdy zařadil psychotroniku mezi vědy studující živou hmotu (biologii, psychologii a sociologii) a neživou hmotu (fyziku, chemii a kosmologii). Psychotronika se tím začala jevit jako věda studující rozhraní živé a neživé hmoty, čímž byla zásadně povýšena i její úloha v systému vědy. Jinak řečeno psychotronika podle této představy byla vědou studující princip a podstatu živé hmoty, ve kterém se lišila od neživé, přičemž jejich poznání a popis se uskutečňoval skrze poznávání psychotronických fenoménů a jevů.
V roce 1986 jsem obhájil diplomovou práci nazvanou Psychotronika a vojenství, zaměřenou na pojetí psychotroniky, vědy a interdisciplinarity. Po ukončení studia jsem jako absolvent vysoké vojenské školy, inženýr v hodnosti poručík nastoupil službu k radiotechnickému útvaru Lažany. Sloužil jsem v první linii na strategickém západním náletovém směru sil NATO proti Varšavské smlouvě a jako vojenský inženýr se podílel v rámci protivzdušné obrany státu na plnění úkolu zabezpečení radiolokační informace o vzdušné situaci pro naváděcí stanoviště NS 1 a automatizovaný systém velení společného velitelského stanoviště radiotechnického praporu a stíhacího leteckého pluku.
Období školy života
Po skončení studia jsem nadále spolupracoval se Z. Rejdákem a navštěvoval ho na pracovišti psychotroniky v Praze, které se na přelomu 80. a 90. let minulého století přestěhovalo na Šlikovu 21. Má vojenská služba mi sice neposkytovala moc volného času, ale přesto jsem se k psychotronice neustále vracel a zpracovával shromážděné materiály. Zvláště se jednalo o Kahudovu psychoenergetiku a Kafkovu experimentální psychologii a v obecnosti o podrobnější studium hraniční problematiky fyziky, psychologie a dále částečně mikrobiologie a neurofyziologie, která se dotýká problematiky psychotroniky. V tomto období jsem vymyslel hypotézy interakčně plasmatické struktury a širšímu pojetí lidské psychiky, při jejichž rozpracování jsem později vytvořil zásadní koncepty informace jako fyzikální veličiny a korektivní percepce.Tuto problematiku jsem shrnul v dílech Psychotronika – základní teoretická koncepce (2002), Psychotronika 2 – nové teoretické přístupy (2007) a Za hranicemi fyziky a psychologie (2011).
Devadesátá léta minulého století byla obdobím chaosu, ve kterém byly zrušeny dobře fungující akademická pracoviště psychotroniky a psychoenergetiky v Praze. Vlastní proces zrušení pracovišť vycházel z rozhodnutí o zrušení katedry VŠCHT v 89. roce minulého století, pod kterou uvedená pracoviště spadala. Pracoviště Psychoenergetická laboratoř (PEL) vedené do roku 1986 profesorem F. Kahudou a potom inženýrem Valdemarem Grešíkem (*1962) a Pracoviště pro psychotronický výzkum a juvenologii vedené doktorem Z. Rejdákem zanikají v letech 1991 až 1992. K pokračování rozvoje psychoenergetiky v Čechách byla založena 26. 6. 1990 Odborná skupina pro psychoenergetiku v rámci ČSVTS (Česká vědeckotechnická společnost)a později jako nezisková organizace Česká psychoenergetická společnost. Rozvoj psychotroniky měl být zachovám ve Společnosti pro psychotroniku a juvenologii založené 14.3.1991 z iniciativy Z. Rejdáka. Česká psychoenergetická společnost působí dodnes a v rámci drobného podnikání se vyprofilovala jako sdružení léčitelů a teleztetů. Společnost pro psychotroniku a juvenologii sdružovala badatele a odborníky, kteří postupně společnost do konce 90. let minulého století opouštěli, její činnost postupně zanikla. K této společnosti jsem se přihlásil v 93. roce a zúčastnil se několika jejich akcí.
Na konci 90. let minulého století měla Společnost pro psychotroniku a juvenologii nahradit Jednota českých a slovenských badatelů v psychotronice, kterou jsem založil společně s inženýry Stanislavem Štarmanem, PhD. (*1960), Ludovítem Matulou (*1961) a Romanem Fikejzem (*1970) dne 9. 3. 1999, k její propagaci vytvořil R. Fikejz doménu www.psychotronika.cz a dále jsme vydávali občasník Cesty psychotroniky. Jednota byla vytvořena v duchu národních tradic, jevila se jako funkční, hned na počátku měla přes třicet členů, avšak jednotné úsilí členů k naplňování stanovených cílů nebylo dosaženo, z toho důvodu byla Jednota v roce 2002 reorganizována na Sdružení badatelů v psychotronice (SBP), které bylo zařazeno jako sekce do Klubu psychotroniky a UFO Plzeň (KPUFO). Klub zároveň převzal do správy internetové stránky www.psychotronika.cz i občasník Cesty psychotroniky. Obsah těchto médií se dále ubíral svou cestou úpravami a změnami provedenými členy KPUFO podle jejich možností a poptávky zájemců o problematiku psychotroniky.
pokračování
Vítejte na stránkách o psychotronice
- psychotronika je obor poznání (disciplína, nauka, protověda) o vztahu hmoty, energie, vědomí a psychotronické interakce
- psychotronika vychází z přirozeného vnímání světa člověkem, které má kořeny v iracionální oblasti lidské psychiky
- cílem těchto stránek je osvětlit základní problematiku psychotroniky ve výkladu badatele Oldřicha Válka
Budeme se zabývat
- obecnými otázkami vzniku a vývoje psychotroniky, jejími koncepcemi a vybranými teoretickými a praktickými problémy
- otázkami hraniční oblasti psychologie a psychotroniky a také modelem širšího pojetí lidské psychiky, který je výsledkem spojení dílčích poznatků uvedených oborů (klíčovým problémem je vlastnost člověka analyzovat okolní prostředí vlastní existence v rovině "fyziologické" a "psychické" primárními mechanismy čití a zření, s nimiž jsou spojeny dvě stránky vnímání člověka, v posledních letech je část této problematiky zahrnována do tzv. mimovědomého vnímání)
- otázkami hraniční oblasti fyziky a psychotroniky, pojetím informace považované za fyzikální realitu a také psychoenergetickou (klíčovým problémem je vlastnost hmoty interagovat v rovině "energie" a "informace", primární vztahy hmotných objektů a subjektů tím nabývají fyzikální a nefyzikální charakter, část této problematiky v posledních letech studuje informační fyzika)
Dále uvádíme
- pojednání o stavu psychotroniky v české společnosti
- vymezení místa psychotroniky ve vědě
- psychotronické jevy
- hesla psychotronika a parapsychologie podle různých autorů "věřících" i "nevěřících" v existenci paranormálních (psychotronických) jevů
- hesla metapsychologie, metapsychika a biotronika
- díla a publikace Oldřicha Válka o psychotronice
- odkazy na české spolky a vybrané www stránky
Také
- parapsychologie a jejim vědecké pojetí, metapsychologie, metapsychika, biotronika, psychoenergetika
- odkazy na světová centra zabývající se problematikou parapsychologie a psychotroniky
WebArchiv je digitální archiv „českých“ webových stránek, které dlouhodobě uchovává jako součást českého kulturního dědictví v elektronických online zdrojích. Tyto www stránky jsou zařazeny do WebArchivu v pořadí 1832.