Vojtíšek, Z.: Psychotronika

Encyklopedie náboženských směrů v České republice,  heslo: Parapsychologie a psychotronika

Jako parapsychologické se obvykle nazývají fenomény, popisované jako přenos myšlenek na dálku (telepatie), působení na předměty duševní silou (telekineze) a jasnovidné poznávání navzdory vzdálenosti v prostoru či v čase (telegnoze). Ně­kdy se mezi takové záhadné jevy počítá i levitace (vznášení), materializace (zhmot­ňování), nověji např. i tzv. psychická chirurgie (operace holýma rukama), pyramidologie apod. Zkoumání těchto jevů často v kombinaci s bádáním v ob­lasti UFO je typické pro tzv. záhadologii, aktivitu volného času, jíž je mož­né se věnovat prostřednictvím množství klubů, společností, projektů, besed, knih a časopisů.

Novodobý zájem o skryté (někdy také nazývané okultní) schopnosti člověka podnítil švédský mystik emanuel swedenborg (1688-1772). Je tradová­no několik příhod, v nichž osvědčil mimořádné duševní schopnosti, ale nejslav­nější byla jeho vize požáru ve Stockholmu roku 1759. V době požáru pobýval Swedenborg u svého přítele v Londýně, jemuž oznámil nejen existenci tohoto požáru, ale i podrobnosti o jeho průběhu.

Tento zájem posílily na sklonku 18. století léčitelské seance franze anton/ mesmera (1734-1815) a jeho pokračovatelů a rozšíření, resp. zrod dvou velkých ezoterických tradic 19. století: spiritismu a Nového myšlení. Prudký rozvoj vědy v téže době způsobil touhu zkoumat tyto mimořádné duševní schopnosti na vědeckém základě. Jejím plodem bylo založení Společnosti pro psychická bádání roku 1882 v Londýně. Rozšíření této společnosti do Spojených států amerických a spolupráce některých známých osobností, jako např. filozofa! williama jamese (1842-1910), pak znamenalo další krok na cestě k ustanovení oboru na pomezí renomované vědy a ezoterického náboženství.

Na evropském kontinentě posunuli zkoumání mimořádných psychických schopností člověka k lepšímu renomé někteří francouzští a britští vědci. V Paří­ži vznikl roku 1919 Mezinárodní ústav pro metapsychiku pod vedením profeso­ra lékařské fyziologie charlese richeta (1850-1935). Ve třicátých letech mi­nulého století prováděl experimenty s tzv. mimosmyslovým vnímáním profesor matematiky v Londýně samuel george soal (1889-1975).

Ustanovení oboru se zájemcům o zkoumání skrytých lidských sil podařilo ve třicátých letech minulého století díky americkému přírodovědci josephu banksu rhineovi (1895-1980). Tehdy byl pověřen vedením laboratoře na univerzitě v Durhamu v Severní Karolíně. Zavedl název parapsychologie, jako oblast jejího zájmu označil tzv. mimosmyslové vnímání (i v češtině se pro ně vžila zkratka ESP) a vypracoval metodologii parapsychologického zkoumání. Dlouhodobě pra­coval s tzv. Zenerovými kartami, souborem 25 karet, které na sobě nesou pět sym­bolů a které mají být vhodné pro testování schopností mimosmyslového vnímání.

Pojem parapsychologie si vložilo do názvu i několik odborných časopisů, kte­ré dodnes vycházejí a uveřejňují výsledky parapsychologického bádání. Tento po­jem se rozšířil také díky kritickým pracím německého psychologa a filozofa maxe dessoira (1867-1947). Zároveň však pojem získal u veřejnosti poněkud pejora­tivní význam. To snad bylo důvodem, proč se mezi francouzskými parapsycho­logy začal od roku 1955 prosazovat pojem psychotronika. Ten se pak rozšířil hlavně v sovětském bloku, kde se v tomto oboru prosadili především badatelé ze Sovětského svazu a z Československa. V době studené války se od parapsycho­logie očekávalo i vojenské využití; tyto naděje však byly na obou stranách zkla­mány a utajování výzkumů a pověsti kolem nich rozvoji oboru spíše uškodily. Kořeny parapsychologie (metapsychologie) u nás nalezneme mezi českými meziválečnými hermetiky (3.4.1). V jejich prostředí vznikla roku 1922 Společ­nost pro psychická bádání a později Společnost pro psychická studia. Tyto společnosti sdružovaly kromě hermetiků i osobnosti, které se později uplatnily v rozvoji české parapsychologie. Byli to především viktor mikuška (1882-1966) a karel kuchyňka (1892-1984), kteří se starali o propagaci metapsychologie v pravidelné čtrnáctidenní příloze oblíbeného společenského časopisu Pestrý tý­den. Vycházela od roku 1927 do zániku časopisu roku 1940.

Klasikem parapsychologie u nás se ovšem stal sochař a „duchovědný bada­tel“ břetislav kafka (1891-1967). Metapsychologické vědě, jak nazýval pa­rapsychologii, se věnoval řadu let a podle svých zápisů provedl stovky experi­mentů s lidmi, kteří byli vůči parapsychologickým jevům citliví (nazýval je citlivci, příp. subjekti). V knize Nové základy experimentální psychologie (1925) shrnul svou životní teorii a dokládal ji popisem svých experimentů a pozorování. Kniha se stala velmi populární. Poslední vydání před obdobím cenzury, která postihla i tuto knihu, bylo roku 1949 jedenácté.

Popularita Metapsychologie (přílohy Pestrého týdne) a Břetislava Kafky za­jistila rozvíjení této tradice u nás v několika následujících desetiletích. Další ge­neraci zastupuje zdeněk rejdák (* 1934), který Kafku navštívil již jako gymna­ziální student roku 1950. Přičinil se o prosazení nového jména pro parapsychologii -psychotronika - s ohledem na negativní konotace, které vzbuzuje předpona para. Slovo má zřetelný názvuk ke slovu elektronika. Je tím patrně vyjádřeno přesvěd­čení, že parapsychologické jevy jsou vysvětlitelné energetickými projevy částic, podobných elektronům. Projevy těchto částic by pak byly způsobeny psychický­mi procesy.

Na konci šedesátých let minulého století se československým psychotronikům podařilo získat základnu v Komitétu aplikované kybernetiky Československé vě­deckotechnické společnosti. Záštitu této sekci poskytl v závěru svého života zná­mý psychiatr a neurolog, profesor jaroslav stuchlík (1890-1967). Sekce pro psychotroniku tohoto Komitétu zorganizovala roku 1973 Světový kongres psy­chotroniku v Praze. Zdeněk Rejdák se stal předsedou nově založeného Meziná­rodního sdružení pro psychotronický výzkum. Kromě něj ve sdružení praco­val také výše zmíněný Karel Kuchyňka, římskokatolický kněz a lidový léčitel františek ferda (1915-1991) a fyzik karel drbal (1902-1980), s nímž Rejdák uveřejnil několik publikací. Sídlem sdružení je od roku 1990 Praha.

Hypotézu o existenci energie, jíž je nesena mentální činnost a která má podo­bu kvant - tzv. mentionů, přednesl na kongresu v roce 1973 matematik, fyzik a pe­dagog františek kahuda (1911-1987). Pod jeho vedením pracovala od roku 1980 Psychoenergetická laboratoř při pražské Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT). Po Kahudově smrti se na vedení laboratoře podílel mladší popularizátor psychotroniky valdemar grešík (* 1962). Roku 1992 byla činnost laboratoře ukončena.

V USA působí od roku 1967 psychotronik milan rýzl (* 1928), další z čes­kých autorů spisů o psychotronice. Většina je však známa spíše zahraničnímu než domácímu publiku. Svou kariéru v USA Rýži začal účastí na projektech v pa­rapsychologickém ústavu, založeném J. B. Rhinem v Durhamu.

Mezi teoriemi, které dnes nejčastěji vysvětlují údajné parapsychologické jevy, jsou dnes mezi parapsychology (psychotroniky) preferovány ty, které předpoklá­dají existenci jakési doposud neznámé energie. Ta se má vymykat fyzikálním zákonitostem, neboť údajné mimosmyslové vnímání nelze např. odstínit překáž­kami, neslábne se vzdáleností, překračuje bariéru času apod. Někteří parapsy­chologové (psychotronici), např. Rhine nebo Rýzl, z toho vyvozují závěr o exi­stenci navzájem se prostupujících realit, materiální a duchovní, a považují tak vědecké a náboženské poznání za dvě strany téže mince.

Teorie o dosud neznámé psychické energii jako příčině jevů, které parapsy­chologie zkoumá, souzní s dávnými náboženskými představami o možnosti pře­dání síly dotykem nebo naznačením dotyku (vkládáním rukou, žehnáním apod.). Koresponduje také např. s indickým konceptem prány  nebo taoistickým kon­ceptem čchi jako životodárné energie, který se v posledních desetiletích stal populární i na Západě. Tato teorie také nově podpírá ezoterické koncepce o exi­stenci tzv. astrálu, lidskými smysly nevnímatelného prostoru, který odráží a uchovává veškeré psychické projevy živých bytostí. V něm má také existovat tzv. astrální tělo každé bytosti. Psychickou energií, která údajně vyzařuje z celé­ho lidského těla, může být také vysvětlován fenomén aury. Z těchto důvodů na­chází teorie o psychické energii uplatnění v léčitelství a psychotronika (někdy pod jménem biotronika) zaujímá v rámci léčitelských metod význačné místo.

Vymezení hranic oboru parapsychologie či psychotroniky a klasifikace jevů, jimiž se tento obor zabývá, nejsou zcela jednoznačné. V centru je však jistě tzv. mimosmyslové vnímání (výraz je překladem anglického extrasensory perception, ESP). Vnímání dosud neznámé energie se může údajně projevit jednak telegnozí (jasnovidností, tedy získáváním informací na dálku nebo z jiné ho času), jednak telepatií (vnímáním myšlenek jiného člověka). V telegnozi je možno rozlišit jasnovidnost či jasnozření v užším smyslu jako vidění skutečností v přítomném čase a tzv. proskopu (nebo také prekognici) jako předpovídání budoucnosti, případně i retroskopii jako vidění minulých dějů. Za důkaz existence schopnosti mimosmyslového vnímání, která ovšem u současných lidí údajně již není plně rozvinuta, bývá považován zážitek déja vit, tedy dojem, že nějaký sou­časný zrakový vjem dotyčný člověk prožíval již kdysi dříve.

Parapsychologie se však zabývá nejenom mimosmyslovým vnímáním, ale i údajným vysílá­ním neznámé psychické energie. Záměrné i nezáměrné mimosmyslové vysílání má být podstatou výše zmíněné telepatie, záměrnému vysílání jsou přičítány i projevy telekineze (pohyb předmě­tů, způsobený psychickou energií), jako je např. ohýbání kovových předmětů, posunování před­mětů po stole apod. Pokud jsou zaznamenány nevysvětlitelné zvuky, provázené samovolnými po­hyby nebo létáním předmětů, mluví parapsychologové o tzv. spontánní telekinezi, kterou prý působí zvláště citliví jedinci. Pro tyto hlučné jevy se v parapsychologii užívá názvu poltergeist.

Vysíláním psychické energie má být způsobena i materializace (zhmotňování) předmětů. Za projev psychické energie je někdy považována i levitace. V případě některých osob ji lze dosáh­nout hypnózou, kterou ostatně někteří parapsychologové a psychotronici po vzoru svého před­chůdce Antona Mesmera považují za projev psychické energie, živočišného magnetismu apod.

Na „zlatou éru“ české psychotroniky v Psychoenergetické laboratoři při VŠCHT navazuje občanské sdružení Česká psychoenergetická společnost (ČEPES, dří­ve Psychoenergetická společnost), založená roku 1991. Významná část jejího pů­sobení je věnována psychotronickému léčitelství. Na adrese společnosti v Praze l, Novotného lávka 5, se nejen konají přednášky, ale poskytují se i léčitelské služby. Společnost se dále zabývá tzv. telestézií (3.3) a biologickou rezo­nancí (níže). Vydává časopis Psychoenergetika (v letech 1991-1996 s názvem Mandala nová). Jejím předsedou je vlastimil bažant.

Paralelně s Psychoenergetickou laboratoří vyvíjelo činnost občanské sdruže­ní Společnost pro psychotroniku a juvenologii pod vedením Zdeňka Rejdáka. Aktivita tohoto sdružení ovšem v průběhu devadesátých let minulého století - zdá se - poklesla. Oživení zájmu o psychotroniku si dala za cíl Jednota českých a slo­venských badatelů v psychotronice, založená roku 1999. Začala vydávat časopis Cesty psychotroniky, ale již roku 2002 svou práci přerušila. Tehdy byla již Jed­nota přejmenována na Sdružení badatelů v psychotronice.

Na rozdíl od Jednoty, která měla v úmyslu pracovat přísně odborně, se „záhadologickým“ uskupením podařilo získat daleko větší základnu zájemců. Pl­zeňský Klub psychotroniky a UFO má v ČR více než 80 poboček a spolupra­cujících organizací. Představuje tak hlavní centrum psychotroniky u nás. Jeho čestnou členkou je květa koutná, která se dlouhodobě zabývá výzkumy telepatie a publikuje na toto téma. Také nesrovnatelně skromnější „záhadologická“ skupina Luna z Hradce Králové má jako jeden z hlavních zájmů psychotroniku (parapsychologii).

Hypotéza psychotroniky vzhledem k existenci doposud neznámé psychické j energie přináší široké veřejnosti poměrně přijatelné vysvětlení pro jiná ezoterická odvětví a povzbuzuje tak jejich důvěryhodnost a možný rozvoj. Největší z nich je již zmíněné psychotronické léčitelství (3.11), v druhé řadě je to oblast věštění (3.3). Vztah mezi člověkem, který vyzařuje psychickou energii, a neživou příro­dou se zdá zdůvodňovat oprávněnost různých věštebných technik (především tzv. telestézie či radiestézie, tj. používání virgule a siderického kyvadélka), a tím exi­stenci geopatogenních (či geoanomálních) zón.

Předpoklad vyzařování jakési psychické energie (bioenergie) živými bytost­mi dává možnost nově odůvodnit i používání amuletů, jež se pak nazývají biorezonátory. Psychotronici předpokládají, že předměty vyzařují energii a jejich dlou­hodobé nošení na těle může ovlivnit stav (i zdravotní) jejich nositele. Některé biorezonátory mají vytvářet kladné biopole, jiné naopak mají odrušovat údajnou negativní rezonanci, a tak chránit svého majitele. Vhodnost biorezonátoru a jeho umístění na těle klienta může zaručeně určit pouze psychotronik.

(Část Biologická rezonance vypuštěna) 

Diskuse

Zájem o parapsychologické záhady během devadesátých let 20. století poněkud poklesl a diskuse o existenci parapsychologických fenoménů téměř utichla. Po­zornost veřejnosti se přesunula spíše na produkty, které předpokládají existenci psychické energie (bioenergie) – na tvarové zářiče, odrušovače geopatogenních zón, stimulátory apod. Někteří výrobci a prodejci těchto produktů nadále expan­dují. Pro expanzi v mnoha případech využívají i efekt, který přináší vzbuzování či zvyšování obavy potenciálních zákazníků ze ztráty zdraví či ze zhoršení život­ní situace. Jako řešení nežádoucího stavuje pak nabízen příslušný produkt.

Na skutečnost, že produkty výše zmíněných firem mají pouze hodnotu zá­kazníkova pozitivního očekávání a jeho naděje, upozorňuje občanské sdružení Si­syfos - český klub skeptiků. Na intenzivní osvětové práci klubu se podílí řada re­nomovaných vědců. V jeho čele v současné době stojí publicistka věra nosková (* 1947). Různým výrobcům psychotronických produktů klub udělil již několi­krát anticenu Bludný balvan.

Fyzik stanislav libovický (* 1932) ve svých odborných kritikách parapsychologických vynálezů a produktů považuje za zvlášť alarmující fakt, že přední vědecké a školské instituce nevěnují pozornost situaci, v níž se nachází ta část veřejnosti, která není schopna odlišit vědecké postupy od těch, které vědecké me­tody pouze předstírají. Všímá si navíc i toho, že nepodložené hypotézy přesvěd­čivě propagují i veřejnoprávní média, běžně považovaná za seriózní.

(Část Ukázka vypuštěna) 

 

Literatura:

sebepředstavení metapsychologie/parapsychologie/psychotroniky: Kafka (1991); Dr­bal a Rejdák (1970); Rejdák (1991); Rýzl (1991); Curciová (1992); Gordon (1997); Koutná (2002); http://www.psychotronika.cz: http://www.fw.cz/fenomen; http://pyramida.kom.cz; sebepředsta­vení záhadologie: http://zahady.cz; http://paranormal.cz; Klub psychotroniky a UFO: http://www.kpufo.cz; Luna: http://www.mujweb.cz/www/luna.myst; Sdružení badatelů v psychotronice: http://www.fsoft.cz/rf/jcbp; technologie JL: http://www.jointline-servis.cz; Manhir: http://www.manhir.cz; kriticky o parapsychologii: Okultismus a věda (1994), str. 107-173; Heft a kol. (1995), str. 80-93; Malý slovník sekt (1998), str. 89-90; http://www.kav.cas.cz/press/stranky/ sisyfos/sisyprog.htm; kriticky o technologii JL a o Ivo Chudáčkovi: Libovický (1998). 

Článek převzat ze zdroje: VOJTÍŠEK, Z.: Encyklopedie náboženských směrů v České republice: Náboženství, církve, sekty, duchovní společenství. Portál, Praha 2004

Hledat