Metapsychologie

Metapsychologie (též parapsychologie), nauka o t. zv. okultních jevech, t. j. o jevech duševních nebo hmotných, které jsou závislé na neznámých vlohách a silách a nemohou býti vyloženy dosavadními vědeckými zákony. Okultní jevy lze rozděliti na 2 větší skupiny: jevy parapsychické, převážně duševní povahy, a jevy parafysické, převážně hmotné povahy. Do prvé skupiny lze zařaditi: telepatii, čtení myšlenek a jasnovidectví, do druhé skupiny: klepání (ťukání), telekinesi a materialisaci (teleplastiku).

Při telepatii dochází záhadným způsobem k určitému vědění mezi 2 osobami, takže jedna dostává od druhé nevysvětlitelným způsobem zprávu, často z velké dálky. Individuum, které zprávu podává, činí tak často nevědomě, nalézajíc se v silném afektivním (citovém) stavu. Příjemce dostává takovou zprávu ve formě tušení, snu, vnitřního hlasu, vise a p. Množství telepatických případů popisuje Flammarion. Telepatické přenosy experimentálně zkoumal na př. du Prel společně s Schrenek-Notzingem.

Při čtení myšlenek se příjemce nechová pasivně jako při telepatii, nýbrž pokouší se aktivně dosáhnouti vědění z druhé osoby. Fysiolog W. Preyer ukázal, že osoba myslící na nějaký předmět provádí neúmyslně a nevědomě svalové pohyby ve směru k předmětu, a takové pohyby jsou pak jemně vnímavým „čtenářem myšlenek” zachycovány. Tím by byl takový přenos myšlenek zbaven svého okultního charakteru.

Jde-li při telepatii a čtení myšlenek o vztah mezi dvěma osobami, uplatňuje se v jasnovidectví (kryptaesthesii) jen jedna osoba, která dosahuje určitého vědění způsobem dosud nevysvětlitelným. Hist. dokladem jasnovidectví je výkon Em. Swedenborga, který r. 1759 viděl na vzdálenost 50 mil požár ve Stokholmu. Jasnovidectví studoval pokusně na př. G. Geley v Paříži společně s prof. Richetem na polském mediu (Ossowieckém). Mediu byl podán papír, na němž bylo napsáno nějaké sdělení, papír byl složen a vložen do neprůhledné zapečetěné obálky. Mediu se daří, když ne úplně slovně, tedy alespoň podle smyslu správně uhodnouti, co je na papíře napsáno. Někdy je jasnovidectví prováděno tak, že medium hledí do křišťálu, do zrcadla a p. Jasnovidci se uplatňují též předpověďmi budoucnosti.

K parafysickým jevům náleží především klepání (ťukání) a jiné zvuky záhadného původu. Prof. Messer uvádí, že slyšel v bytě media Rudi Schneidra klepání vycházející z pohovky, na níž seděl a jejíž otřesy cítil, a v bytě media pí Silbertové zvuky vycházející ze stolu a ze stěn.

Jiným druhem parafysických jevů je telekinese, spočívající v tom, že předměty jsou záhadným způsobem uváděny v pohyb bez jakéhokoli dotyku. Sem spadají pohyby „stolečků” bez dotyku a p. Angl. badatel Crookes prý pozoroval u media Homea telekinetické jevy (levitaci) na nábytku. Židle na přání media se prý přibližovaly a vzdalovaly, těžký stůl se zvedl sám do výše a p. Stejně se uvádí mizení předmětů a jejich opětné objevování a zejména t. zv. „apporty”, při nichž předměty z velké vzdálenosti se objeví v blízkosti media i při uzavřeném prostoru. Tak prý v pokusech Zöllnerových s mediem Sladem dopadl shora kus dřeva, nůž, kousek uhlí.

Relativně řídkým jevem je t. zv. materialisace, t. j. nevysvětlitelné objevování a mizení tělesných útvarů, vystupujících někdy ve spojení s telekinesí. Tak prý se při pokusech s mediem Willy Schneidrem objevily v blízkosti hořící lampy dvě ruce a p. Ve výjimečných případech prý vystupuje z těla media jakési astrální tělo, mající tvar teleplastické membrány. Popsal je Geley, ředitel mezinárod. metapsych. ústavu v Paříži, na základě svých pokusů s Evou C., kromě něho též Crookes a Richet. Teleplastická substance prý v takových případech vystupuje z celého těla, zvláště z přirozených obvodů a z okončin.

K jevům metapsychickým (parapsychickým) chová se oficiální věda většinou odmítavě nebo se střízlivým chladem, neboť je velmi nesnadné odlišiti v této oblasti zaručené od nezaručeného, pravdu od omylu, skutečnost od klamu. Existence značné části uváděných jevů (zejména parafysických) je stále pochybná a sporná.

V Anglii byla k výzkumu okultních jevů založena již 1882 vědecká spol. „Society for Psychical Research”, jejímž orgánem jsou „Proceedings of Psychical Research”. K stoupencům vědeckého okultismu v Anglii náleží přírodovědec W. Crookes, klas. filolog v Cambridgi F. Myers, fysik Oliver Lodge a j., ve Francii astronom C. Flammarion, fysiolog Ch. Richet, lékař Gust. Geley (†1924), vychází tu čas. Revue Métapsychique. V Něm. se zasloužil o výzkum okultních jevů ze starší generace Karl du Prel, z mladší mnichovský lékař v. Schrenck-Notzing, zoolog K. Gruber, lékař R. Tischner, v nejnovější době vystoupili pro pravost okultních jevů lipský filosof H. Driesch a tubinský filosof K. Oesterreich. Orgánem něm. [Metapsychologie] jsou 1874 Aksakovem založené Psychische Studien, vycházející od r. 1926 jako Zeitschrift für Parapsychologie.

O vědecký výklad metapsychických jevů se pokoušejí dvě hypothesy, narážející ovšem na značné nesnáze: animistická a spiritistická. Podle animistické mají okultní jevy svůj původ v nevědomých silách medií, podle spiritistické v působnosti duší zemřelých lidí.

 

Bibliografie: Max Dessoir, Vom Jenseits der Seele, 19205, Štutgart (odmítavé); Hans Driesch, Grundprobleme der Psychologie, Lipsko 1926; C. Flammarion, L’Inconnu, Paříž 1900; týž, Les forces naturelles inconnues, t. 1907; Oliver Lodge, Making of Man, Londýn 1924. A. Messer, Wissenschaftlicher Okkultismus, Lipsko 1927; A. Moll, Der Spiritismus, Štutgart 1924 (odmítavé); F. W. H. Myers, The human Personality and its Survival of bodily Death, 2. sv., Londýn 1903; T. K. Oesterreich, Der Okkultismus im modernen Weltbild, Drážďany 19223; týž, Grundbegriffe der Parapsychologie, Pfullingen 1921; H. Regnault, Tu revivras, Paříž 1920; Ch. Richet, Traité de Métapsychique, Paříž 1922; R. Tischner, Einführung in den Okkultismus und Spiritismus, Mnichov 19232; V. Forster, Okultní úkazy a jejich psychol. výklad, 1923; Problémy metapsychologie, Praha, Neubert. f. k.

Článek převzat z Ottova slovníku naučného.

Hledat