Biotronika

Válek O.: Biotronika

Biotronika je obecně studium působení předpokládaného biologického pole (biopole) jednoho lidského organismu na druhý, v takovémto případě se jedná o zprostředkování působení dosud známými fyzikálními interakcemi. Častěji se však setkáváme s pojetím biotroniky spojeným s biopolem v analogii pojmu aury, v takovém případě „biotronici“ předpokládají působení uskutečněňované „duchovní“, „vitální“ silou (ne ve smyslu fyziky), nebo dosud neznámou „fyzikální“ interakcí.

U nás je považován za zakladatele biotroniky jako filosofie bytí a léčitelské metody „duchovní silou“ J. Zezulka[1], který počátkem 80. let 20. století např. účastnil výzkumu fenoménu léčitelství v nemocnici ve Vimperku pod záštitou psychoenergetické laboratoře vedené F. Kahudou. T. Pfeiffer žák J. Zezulky založil v r. 1994 Duchovní univerztu bytí, jejíž zvláštností je, že upřednostňuje studium „lidství“ a „duchovna“ před standardním vzděláváním v „popisných vědách“ jako je fyzika, chemie, dějepis atp. „Univerzita“ vydává  Časopis Bytí, zabývající se „životní“ filosofií a duchovnem.[2]

Biotronika chápána jako léčitelské metoda „léčení“ bioenergií je prosazovaná několika léčiteli „biotroniky“ viz odkazy [3-6]. 

Dalším pojetím biotroniky je biotronika V. Patrovského, který se distancoval od pojmu psychotronika a popisuje její problematiku ve své knize Od magie k biotronice.[7]

 

Zdroje

1) ZEZULKA J.: BYTÍ - životní filosofie, kniha online: http://www.dub.cz/kniha.php 

2) Duchovní univerzita bytí

3) „Biotronik“ F. Libica

4) „Biotronik“ J. Drábek

5) „Biotronik“ P. Davídek

6) B. Nový Bioenergie, biotronika, nabijení

7) PATROVSKÝ V.: Od magie k biotronice, Stanovum, Pelhřimov 1993

Hledat